Kdybych...

Někdy mám chuť žít ve středověku. Poznat jeho stinné a světlé stránky.

Jak by to vypadalo?

Bez zákonů, pravidel a pevných hranic. Toulat se lesy spolu s legendami, poslouchat písně bardů. Byla to doba která vás nutila žít po svém, obsarávat si obživu a bojovat. Bojovat každý den. O přežití. O čest. O hrdost. Vyvolává to ve mě otázky...

Přežila bych?

Jak dlouho?

Co by ze mě bylo?

 Kde bych žila?

Chtěla bych tam žít. Umět zacházet s mečem a lukem. Někdy si ale říkám jestli si to všechno jen nenamnlouvám. Středověk byl tvrdý, život tam byl těžký a každý den hrozilo že vás pod svou váhou pohřbí.

Tak proč se mi vlastní život zajídá? 

Proč stále toužím po něčem co mít nemůžu?

Někdy si připadám jako káně v zlaté klícce, které každý den vzhlíží k obloze a marně touží po svobodě...