Lidi jsou lidi

Zpívá se v jedné písničce od skupiny Laura a její tygři z roku 1988, s názvem, Dr. Pitzinger.

"Vím co je to láska," řekl kdosi a myslel tím něco podobného jako nadpis v jednom ženském časopise. "Chlapa s malým .... nechci, ihned ho vyženu." Lidi jsou lidi.

"Vždy se usmívejte," píší v jedné knize. Já odpovídám, lidi mě nezajímají, je to jejich problém, zda cestu ke mě najdou sami a budou mě brát takového jaký jsem.

Bude mi za chvíli 50 let, přesněji za tři roky. Mohu tak trošku bilancovat o tom, co to to znamená "lidi jsou lidi." Pokud chcete s vlky býti, musíte s nimi výti. Jinak s vlky nebudete a v nejlepším případě vás nesežerou a nechají vás prostě být.

Možná jsem se narodil jako dobrodruh, který žije samotářsky v lese, občas si uloví něco k jídlu a žije si poklidně ve své chatrči. Možná má svou představu jak milovat druhé, ale druzí ji považují za nesmysl. Život není pohádka, řeknou si mnozí. A ona není.

Lidi jsou lidi, kazíme si život sami. Katastrofu proměňujeme v ještě větší katastrofu. Nedokážeme odpouštět a zapomenout. Slovy plýtváme nazdařbůh, snad možná i pro vlastní zviditelnění.

Lidi jsou lidi. Musíme si zvyknout mezi nimi žít, těžko najdeme v lese volné místo k bydlení. Moderní civilizace způsobila, že člověk už není dostatečně silný. A tak co s tím? Žijme s lidmi, ale nenechejme si nakukat jejich smysl života, máme vlastní. Kdo se snaží náš život nabourat, nemyslí to s námi příliš vážně. A nepleťme si závislost a lásku.

Láska posiluje, závislost oslabuje. Proč tak nyní reaguji? Uvědomil jsem si, že láska znamená vzájemnou toleranci, trpělivost, ochotu se přizpůsobit jeden druhému, bez forem jakéhokoliv nátlaku. A pokud vyslovujeme větu, "miluji tě," pak znamená mnohem víc než tyto dvě slova.

Zůstaňme sami sebou, abychom dokázali uznat i tuto možnost u druhého člověka. "Lidi jsou lidi," no.